Na skok v kocourkově (>◕ω◕< )

Můj kluk prostě ví, čím mi udělat radost! Po příchodu z práce mi řekl, ať zavřu oči a natáhnu ruku. Tak se taky stalo a když jsem je zase otevřela, měla jsem v nich... nože! :D Dva! :D Neděste se, byly zabalené a ostré a on prostě ví, že ráda vařím a že tohle ocením :) Čekala jsem všechno, ale nože ne :D Totálně mě tím odzbrojil (a vlastně vyzbrojil zároveň) :). O tom ale dnešní článek není. Je to o místě, kam mě vzal potom :) Do kočičí kavárny! (=゚・゚=)


Již dlouho jsem ji chtěla navštívit a on mi tím splnil jeden z mých snů. V Praze nemám moc možnost pochovat si kočičku a pohrát si s ní. To šlo kdysi u babičky na vesnici, co jsem v Praze, tak mi tenhle kočičí kontakt moc chybí. 


Kavárna se nachází v Karlíně, dál od rušné hlavní ulice. Po příchodu se ocitnete v menší místnosti, kde je pár stolečků, bar a spousta pelíšků. Dál můžete sejít do podzemní části (kam jsme šli my), kde jsou sedačky, židle, křesílka a ještě víc pelíšků a kočičích prolézaček. Panuje tu mírné přítmí (proto mám spoustu nekvalitních mobilních fotek...) a pohodová atmosféra. Kočičky se tu líně procházejí, převalují a dovádí. Klidně vám i vyskočí na stůl a koukají, kde by co štíply. Krmit se nesmí, to je přísně zakázáno. Ale třeba u vedlejšího stolu se jeden kočičák nebál ukrást brčko přímo ze skleničky a hrdě se s ním producíroval do prvního patra :) 

K posezení jsme si dali kafe a horkou čokoládu, já jsme zkusila i jejich domácí quiche (průměr, ale dalo se to jíst).

Líbilo se mi, že ač se kočičky zdržovaly spíše v prvním patře (mohou zde totiž soustředěně pozorovat holuby na ulici), personál se je snažil lákat k nám dolů. Ne násilně, ale formou hry, kdy po zemi i po zdech pouštěli laserové světýlko a kočičky ho udatně lovily :).

Co mě trochu mrzelo, že ani jedna z hlazených kočiček nevrněla. Asi jsou tak moc zvyklé na kontakt s lidmi, že jim to už tak velké potěšení a slast nezpůsobuje. Drbat se nechají, pohladit taky, dokonce i pochovat. Ale prostě nevrní :( 

Každopádně do kavárny se od teď budu velmi ráda vracet a až se mi zase zasteskne po chlupatém klubíčku  (některé kočky jsou tam ale pořádní mackové), tak zajdu právě sem. Je to jako lék na duši :) 
























Už jste v podobné kavárně byli? Také tak milujete chlupáče, jako já? :)


5 komentářů:

  1. Super článek, opravdu moc zajímavý .
    Do kavárny se také chystáme, jen nás asi naše kočičí zlato "sežere" :-))
    Zvu tě k mé soutěži
    http://monalisabeautyeri.blogspot.cz/2015/06/soutez-podruhe.html

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tam budu muset zajít, až budu v Praze :) sice doma mám jednu kočičku, ale tohle je zase něco jiného :D

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to zní super já kočky miluju:-) Máš super blog:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Kocoura mam doma, je bozi :) a proc si neporidis kocicku domu?

    OdpovědětVymazat
  5. já miluju kočky =) přítel má dvě - jednu starší a jedno kotě =)

    http://allys-cook.blog.cz/

    OdpovědětVymazat

Děkuji za vaše komentáře ♥